O vzniku knihy  

maminka Tsiring

Natahovala ke mně upatlané lepkavé ručičky.

Ve výšce přes 4000 metrů nad mořem v místě, kde na dohled nebyl jiný dům než ten, u kterého jsme stály, kde bydlela, kde na dohled nebylo ani jiné dítě a už vůbec ne jakákoliv hračka, se kterou by si mohla hrát.

Byly jí asi čtyři roky. Ručičky vlastně nenatahovala ke mně, ale k barevnému průvodci, kterého jsem vyndávala z batohu.

„Když jí ho dám do ruky, už se nám ho nepodaří rozlepit!“

A tak jsem jí ho nepůjčila.

Ale sedly jsme si vedle sebe na schůdek domu a prohlížely si průvodce spolu. Já otáčela, ona prohlížela. Povídaly jsme si. Ona na mě mluvila nepálsky, já na ni mluvila česky. Velmi se bavila, když jsem se snažila opakovat po ní názvy věcí a zvířat na fotografiích v průvodci. Byla to její první knížka, kterou v životě viděla.

Ona byla holčička, jmenovala se Tsiring a před mým foťákem utekla.

A tak to celé začalo.

Díky této malé upovídané a zvědavé Tsiring vznikl projekt Kniha pro Nepál.

Jaké jsou nepálské děti, jak vypadá běžná škola v Nepálu, jak se děti učí? Odpovědi můžete najít v části O dětech v Nepálu.

Jak kniha vypadá, co obsahuje, jak ji dopravíme k dětem v Nepálu, to vše se dozvíte v části  O distribuci knihy .